Bílkoviny
Bílkoviny obsahují 4 kcal na 1 gram, tedy stejně jako sacharidy. Jsou základním stavebním kamenem lidského organismu. Najdeme je v kostech, svalech i kůži. Jejich chemická skladba je podstatně složitější než v případě sacharidů. Bílkoviny jsou tvořeny dlouhými řetězci aminokyselin.
Na rozdíl od sacharidů a tuků, lidské tělo nedokáže bílkoviny ukládat do zásoby, a tak bychom je měli konzumovat denně a v rovnoměrném množství. Pokud přijmeme více bílkovin, tak se část vyloučí a zbytek se přemění na dusík. Při dlouhodobém nadbytku bílkovin může dojít k otravě organismu kvůli dusíku.
Na internetu najdeme dlouhé diskuze o optimálním množství bílkovin. Já bych nejraději neuváděl číslo žádné, protože věřím v intuitivní stravování. Každý jsme jiný, každé tělo je jiné, každý máme jiný životní styl, každý jsme jinak aktivní. Tudíž každý potřebujeme jiné množství bílkovin, o které si lidský organismus sám řekne. Pokud mu tedy dáme prostor a budeme jíst tzv. whole food (minimálně průmyslově zpracované potraviny, které nefungují jako hormonální narušitelé). Obecně se uvádí, že jedinci, kteří nesportují nebo sportují jen rekreačně, by měli přijmout 1 až 1,5 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti za den. U sportovců pak obecná doporučení stanovují 2 až 3 gramy bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti.
ZDROJE BÍLKOVIN
Bílkoviny nalezneme v rostlinných i živočišných zdrojích. Z živočišných to je maso, vejce a mléčné výrobky. Obecně obsahují živočišné zdroje bílkovin nejvíce, a navíc jsou bohaté na esenciální aminokyseliny, tudíž jsou plnohodnotnými zdroji bílkovin.
Rostlinné zdroje obsahující bílkoviny jsou především luštěniny. Neobsahují ale takové množství bílkovin jako živočišné zdroje a nemají dostatek esenciálních aminokyselin, proto se označují jako neplnohodnotné. Na druhou stranu obsahují navíc vlákninu a vitamíny. Ty ale můžeme čerpat i z jiných zdrojů. Je důležité, aby rostlinné zdroje bílkovin byly v co možná nejvyšší kvalitě, aby neobsahovaly těžké kovy a zbytky hnojiv.
Nyní by mi mohla řada z vás namítnout, že se obává vzniku dny kvůli zvýšené konzumaci bílkovin. Nejprve tedy zmíním, že low carb není o zvýšeném příjmu bílkovin, ale tuků. Avšak bílkoviny musí být zastoupeny v každém jídle, tudíž pravděpodobně budete jíst také více bílkovin, než jste byli zvyklí doposud.
DNA
Co to ta dna je? V podstatě se jedná o formu artritidy, která se projevuje chronickými záněty kloubů. Postižený kloub je oteklý, zarudlý, teplý a bolestivý na dotek. Příčinou dny je zvýšená hladina kyseliny močové, která se akumuluje v kloubech. Prvním postiženým kloubem bývá nejčastěji palec u nohy.
Základem terapie by mělo být omezení potravin, které zvyšují množství kyseliny močové v těle. Mezi tyto potraviny patří ty, které jsou bohaté na puriny, tedy obsahují více než 50 mg purinů na 100 g potraviny. Limit purinů do 50 mg na 100 g potraviny ale splňují například bílý chléb, rohlíky, sladkosti, cukr, zmrzliny, mléko či obiloviny.
ALKOHOL
Alkohol zvedá hladinu kyseliny močové a podílí se na vzniku dny. Také vede k steatóze jater. Doporučuji ho co nejvíce omezit.
MASO
Další skupinou potravin podílející se na vzniku dny je maso. Přesněji opravdu vysoká konzumace masa. Alespoň se to tak doposud předpokládalo. U masa ale záleží na úpravě. Nejméně se na vzniku dny podílí maso vařené. Nejvíce naopak maso grilované, uzeniny, zvěřina, vývary, vnitřnosti… Poslední výzkumy ale odhalují, že maso, vnitřnosti, ryby a mořské plody nemají prakticky žádný efekt na hladinu purinů v krvi, i přesto že samy obsahují purinů poměrně hodně. Z toho vyplývá, že ani maso a podobné potraviny nestojí za vznikem dny.
Možná zní nelogicky, že maso bohaté na puriny nezvedá hladinu purinů v krvi, a tím i hladinu kyseliny močové. Ale je to přesně tak. A co víc, konzumace bílkovin dokonce snižuje hladinu kyseliny močové tím, že ledviny stupňují vylučování kyseliny močové.
Musíme tedy hledat tu skupinu potravin, která zvedá ve velkém hladinu kyseliny močové a zároveň blokuje či omezuje vylučování kyseliny močové. Asi už tušíte. Jsou to ultra zpracované průmyslové potraviny bohaté na trans tuky, rafinované obiloviny a cukry, éčka, konzervanty a další „mňamky“.
FRUKTÓZA
V posledních letech trpí nejvíce dnou lidé, kteří žijí dlouhodobě nezdravě a mají jídelníček postavený na vysokém příjmu junk food (ultra průmyslově zpracovaných potravinách bohatých na trans tuky, rafinované cukry a obiloviny a nejrůznější éčka). Junk food potraviny jsou bohaté na fruktózu, která je velice levná na výrobu. V celé řadě států se vyrábí z kukuřice, na kterou dostávají zemědělci vysoké dotace, a tak je fruktóza levné sladidlo.
Fruktóza omezuje odbourávaní kyseliny močové v lidském organismu a přímo vede k tvorbě kyseliny močové. To se ví už desítky let. Bohužel tato informace jaksi zapadla v lékařské literatuře, protože se nehodila. Lékaři potřebují mít koho léčit, výrobci potřebují své věrné zákazníky.
Ještě jednou. Fruktóza skutečně zvyšuje hladinu kyseliny močové, která stojí za vznikem dny, a to prakticky nejvíce ze všech potravin. Určitě jste již slyšeli o „super zdravém“ agávovém sirupu. Ten ale ve skutečnosti obsahuje až 90 % fruktózy. Zdravý tedy rozhodně není. Podobně je na tom kukuřičný sirup. Tato sladidla rozhodně zdravá nejsou. Možná si nyní říkáte, že tato sladidla nekonzumujete. Bohužel jsou ale přítomná prakticky ve všech průmyslově zpracovaných potravinách. A pokud tam nejsou zrovna tato sladidla, jsou tam jiná, která také obsahují fruktózu v určitém množství.
Fruktóza jednak zvedá hladinu kyseliny močové, ale také se podílí na vzniku triglyceridů a jejich ukládání do jater, což vede k nealkoholické steatóze jater. Fruktóza společně s cukrem zvedá hladinu zánětlivých markerů v těle. Cukr a fruktóza nám v žádném případě neprospívají, a to ani ve chvíli, kdy se nebavíme o dně.
A JAK JE TO S GLUKÓZOU A DALŠÍMI CUKRY?
Při zkoumání glukózy se došlo k závěru, že hladinu kyseliny močové nezvedá. Avšak cukry, v kterých je zastoupena jak fruktóza, tak i glukóza, hladinu kyseliny močové zvedají. Mezi tyto cukry patří již zmíněný agávový či kukuřičný sirup, ale také klasický bílý cukr (sacharóza), třtinový cukr, javorový sirup, kokosový cukr, glukózo-fruktózový sirup a celá řada dalších forem cukru.
EVOLUCE
Na problematiku se můžeme podívat i z evolučního hlediska. Naši předci měli jídelníček z více než 50 % postavený na příjmu živočišné stravy. Přesuneme-li se na sever, tam dokonce ani nebyla jiná možnost, jelikož rostlinná složka potravy kvůli nepříznivému počasí nebyla podstatnou část roku dostupná vůbec.
Člověk je prakticky jediný druh, který trpí na dnu. U zvířat se vyskytuje enzym urikáza, který rozkládá kyselinu močovou na alantoin, který ledviny hravě vyloučí. Člověk a opice tento enzym nemají. Opice ale jedí primárně rostlinnou stravu, proto netrpí na dnu. Jediným skutečně ohroženým druhem je tedy jen člověk.
Nejpravděpodobnější scénář je takový, že pračlověk opravdu trpěl na dnu, která mu značně ztěžovala pohyb, a tak nastala drsná přirozená selekce. Aby člověk nevymřel, musel se přizpůsobit stravě bohaté na puriny. To se povedlo. Jinak bychom tu teď nebyli. Jsem si jistý, že je absurdní tvrdit, že maso a další kvalitní bílkoviny způsobují dnu, když ho již naši předci před 2,5 miliony let jedli v mnohem větším měřítku než my nyní.
Pevně věřím, že vás článek přesvědčil o prospěšnosti kvalitních bílkovin pro váš organismus a vyvrátil jsem všechny mýty, které se s konzumací živočišné stravy, která je bohatá na bílkoviny, pojí.
