FERMENTACE: Posilte svou imunitu kvašenými potravinami

Určitě jste se už se slovem fermentace, neboli kvašením, setkali. Víte ale, co to přesně je? Jak fermentační proces probíhá a co to přináší nám a našemu tělu? To vše si řekneme v dnešním článku, na jehož konci vás čekají 3 jednoduché recepty na kvašené dobroty.

Kvašení je známé a používané v kuchyních celého světa stovky let – díky němu se potraviny zakonzervují a uděláte si tak zásoby do dalších měsíců. Dalším plusem je lepší stravitelnost. To, že fermentované potraviny blahodárně působí na naše zdraví a imunitu, je už jen třešnička na pomyslném dortu.

KVAŠENÉ POTRAVINY DO JÍDELNÍČKU PATŘÍ

Pro zdraví střev a jejich dobrou kondici (a tedy pro naše celkové zdraví, imunitu a obranyschopnost) je důležité fermentované výrobky každodenně zařazovat do jídelníčku. Co si ale pod pojmem fermentované výrobky představit?

Jedná se například o:

• kefíry, zákysy, jogurty, zakysané smetany, podmáslí,
• fermentovanou zeleninu, kysané zelí, kvašené okurky (tzv. kvašáky),
• vodní kefír (z tibi krystalů),
• kombuchu,
• kimchi,
• fermentované kaše,
• fermentované ovoce (např. různé octy), luštěniny, obilniny (např. kvasový chléb).

JAK PROBÍHÁ KVAŠENÍ A KONZERVACE?

Zjednodušeně vysvětlím: Zeleninu dáme do určitého nálevu (dle receptu níže) a bakterie, která žije na jejím povrchu a také v listech, se začne živit škroby a cukry z použitých surovin, přemění je v bakterii mléčného kvašení, a tak zeleninu zakonzervuje a zkvasí.

Kyselina mléčná je druh probiotické bakterie a udržuje střeva ve vyváženém a zdravém stavu. Tato kyselina vzniká i v kysaných mléčných výrobcích, které jsou tak lépe stravitelné i pro lidi, kteří mají po požití čerstvého mléka potíže.

Další pro nás přátelské bakterie, které můžeme doma použít k fermentaci, jsou tibi krystaly, tibetské kefírové houby nebo kombucha. Tyto potvůrky seženete většinou od někoho, kdo už je má doma. Mohu doporučit FB skupinu Inzerce – tibetská houba, tibi, kombucha, GBP, kde vám určitě někdo rád tyto bakterie daruje.

Hlavní benefity konzumace fermentovaných potravin jsou:

• fungují jako přírodní probiotika,
• podporují trávení a posilují imunitní systém,
• podporují trávení díky velkému obsahu enzymů,
• jsou bohaté na vitamíny B, K2, C a A,
• udržují zdravý mikrobiom ve střevech, který je pro naše zdraví klíčový,
• usnadňují trávení a vstřebávání minerálů a živin z potravy,
• mají antibiotické a antikarcinogenní vlastnosti.

Imunitu je dobré podpořit i pořádnou dávku vitaminu C, kterou dodáte například jednou tabletou IMMUNITY MIXU. V období podzimu a zimy potřebujeme větší dávku vitaminu C nejen pro podporu imunity, ale také k normální tvorbě kolagenu, k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy, k ochraně buněk před oxidativním stresem a také třeba k vyšší vstřebatelnosti železa.

CO A JAK FERMENTOVAT?

Fermetovat lze prakticky vše. Ideální je kombinovat různé druhy fermentovaných potravin, protože zastoupení probiotických kmenů je různorodé. Jak už jsem zmiňoval výše, fermentované potraviny jsou lépe stravitelné a mají v sobě spoustu důležitých vitamínů (A, C, B, K2), enzymů, antibiotických a protirakovinných látek.

Pokud jste nikdy kvašené potraviny nepřipravovali, mám pro vás recept na kvašené zelí pro začátečníky. Rozhodně nemůžete nic zkazit. Naložíte, necháte cca týden na lince, začnete ochutnávat, a když vám už bude chutnat, strčíte do lednice a pak už jen zelí odebíráte.

Kvašené zelí pro začátečníky

• 1 sklenice o objemu 1 litr se širokým hrdlem
• 1 kg červeného či bílého zelí
• 1 polévková lžíce kvalitní soli

Postup:

1. Sklenici sterilizujte horkou vodou z rychlovarné konvice.
2. Zelí rozkrájejte na čtvrtiny a odkrojte košťál. Zbytek nakrájejte na tenké proužky. Pokud máte robota s nástavcem, který toto umí, použijte ho, ušetříte tak spoustu času.
3. Ve velké míse smíchejte zelí se solí – cca 10 minut promačkávejte zelí rukama, aby se začala uvolňovat šťáva. To je to, co chcete a potřebujete.
4. Zelí napěchujte do sklenice, nejlepší je si pomoci nějakým šťouchátkem. Já používám šťouchadlo na bramborovou kaši. Je potřeba zelí co nejvíce stlačit, abyste vytlačili veškerý přebytečný vzduch. Zelí musí být ve sklenici celé ponořené ve vlastní šťávě. Pokud vám nevzniklo tolik šťávy, aby bylo zelí zcela ponořené, přilijte studenou převařenou (filtrovanou) vodu. Je dobré ho nahoře něčím zatížit, např. malou skleničkou s vodou nebo čistým kamenem.
5. Nyní sklenici uzavřete a nechte na lince přikryté utěrkou, popřípadě ve špajzu (na tmavém místě). Cca jedenkrát denně víčko otevřete, abyste pustili ven bublinky. Po asi 3 dnech zkontrolujte a ochutnejte. Pokud jste spokojeni s jeho chutí, dejte do lednice, kde vydrží opravdu dlouho. To, za jak dlouho bude zelí zfermentované, záleží na teplotě v místnosti. 3 dny jsou obecná doba kvašení pro cca 22 stupňů. V létě může tak zelí být zkvašené rychleji, naopak ve špajzu, kde je v zimě chladno, čekáme delší dobu. Vždy to poznáme na chuti.

Na kvašení používejte co nejkvalitnější zeleninu a kvalitní sůl.

A jak zelí konzumovat? Nejlépe jednou denně cca 2-3 lžíce k libovolnému jídlu. Hodí se k masu, rybám, omeletě nebo prostě jen tak na chuť.

Pickles

Pickles vlastně není nic jiného než kvašená zelenina. Teď už umíte kvasit zelí, vrhneme se na kvašení zeleniny. Postup je velice podobný.

Na 1 sklenici o objemu 1 litr budete potřebovat:

• 500 gramů čínského zelí
• 400 gramů další (nejlépe kořenové) zeleniny – já rád používám mrkev, řepu a celer
• 1 jablko (není nutné)
• 2 lžičky soli

1. Zeleninu si omyjeme, oloupeme a nasekáme či nastrouháme: čínské zelí najemno, ostatní nahrubo.
2. Vše dáme do mísy spolu se solí a pořádně rukama promícháme a promačkáme, abychom získali hodně tekutiny. Nebojíme se toho a mačkáme cca 5 minut.
3. Sklenice (čisté a vyvařené) začneme plnit touto směsí. Každou vrstvu pořádně stlačíme a sklenici naplníme do ¾. Zelenina musí být ponořená, takže pokud není, přilijte studenou převařenou (filtrovanou) vodu. Nakonec vršek přikryjeme zelným listem.
4. Zatížíme, nejlépe plochým kamenem nebo láhví vody, a necháme 5-7 dní kvasit na lince. Sklenici doporučuji mít v nějaké misce nebo na tácku, kdyby náhodou tekutina vytekla. Po 5-7 dnech přemístíme do lednice, odkud pickles už jen konzumujeme.

Domácí kefír z kefírové houby

Tohle už je pro mnohé vyšší dívčí, ale když si seženete kefírovou houbu, zjistíte, že na tom nic není. Nakonec je to vlastně to nejjednodušší ze zde uvedených receptů.

• 1 litr bio tučného farmářského mléka
• 1 lžíce kefírové houby

1. Do vymyté, nejlépe sterilní, sklenice dáme mléko a zamícháme se lžící kefírové houby. Necháme stát na lince, občas promícháme.
2. Do cca 6-8 hodin máme hustý kefír – přecedíme přes plátýnko a uložíme do lednice.
3. Kefírovou houbu uchovávejte v troše mléka v lednici nebo ihned založte další kefír.

Pozor: vždy používejte skleněné, plastové nebo dřevěné nádobí. Kov by mohl jak houbičky, tak krystaly poškodit, či dokonce zahubit.

VRAŤME SE KE KOŘENŮM

Fermentace, neboli kvašení, není žádná novinka. Jen my jsme se jako moderní společnost odprostili od tradičních zvyklostí našich babiček. Ani netušíme, jaké poklady si můžeme doma připravit za pomoci jednoduchých postupů a hledáme zdraví v regálech obchodů. Zkuste zařadit fermentované potraviny do jídelníčku a uvidíte tu změnu. Garantuji vám, že se budete cítit skvěle a vaše střeva vám poděkují.